|
|
Obraz Edvarda Beneše v českých médiích v letech 1996-2019
HAVELKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce analyzuje mediální obraz Edvarda Beneše v českých médiích mezi lety 1996-2019. Teoretická část práce se zabývá pohledem historiků Antoina Mar?se, Zbyňka Zemana a Jindřicha Dejmka a novinářky Sidonie Dědinové na postavu Edvarda Beneše. Další kapitola teoretické části se zabývá nejvýznamnějšími místy paměti spjaté s Benešem a kontroverzemi, které jsou s těmito místy paměti spojené. Poslední kapitola je věnována Společnosti Edvarda Beneše a Ceně Edvarda Beneše, kterou Společnost částečně zaštiťuje. Empirická část se věnuje analýze článků vydávaných mezi lety 1996-2019. Konkrétněji, se empirická část zaměřuje na proměnu četnosti vydávání článků v tomto období v konkrétních médiích. Stěžejní část práce tvoří analýza pohledu článků na Beneše v kontextu nejdůležitějších historických událostí, jichž byl Beneš součástí, a také analýza pohledu na Benešovu osobnost. Poslední kapitola empirické části se týká recenzí knih a životopisů o Benešovi.
|
|
|
Odsun - vyhnání českých Němců z Kaplicka pohledem pamětníků
MUSILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu odsunu - vyhnání českých Němců z českého pohraničí, ke kterému došlo po druhé světové válce, a mapuje průběh nuceného vysidlování v Kaplici a jejím okolí v jižních Čechách nejen skrze dostupná data, ale především skrze konkrétní příběhy. Teoretická část práce se zabývá společným soužitím Čechů a Němců na českém území a historickými okolnostmi, jež vedly k jeho hořkému konci, a dále nastiňuje průběh odsunu i jeho dopady pro celé Československo. Praktická část tyto informace rozšiřuje o konkrétnější poznatky o průběhu i důsledcích vázaných k jihočeskému pohraničí a doplňuje je paměťmi těch, kteří byli k odchodu donuceni, přičemž se pokouší postihnout především to, jakým způsobem o této události dnes smýšlí.
|
|
|
Budování zpravodajské informační sítě v letech 1914-1918 na příkladu listů "Československá samostatnost" a "La Nation Tchéque"
Neuwerthová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem budování zahraniční zpravodajské sítě a její činnosti za první světové války (1914-1918) na příkladu listů Československá samostatnost a La Nation Tchéque. V úvodu práce jsou zmapovány kroky Tomáše Garrigua Masaryka po jeho emigraci v roce 1914. Masaryk byl ústřední postavou celé zahraniční akce, práce se ale zabývá i dalšími představiteli zahraničního odboje, kterými byli například Lev Sychrava, jenž měl vydávání listu Československá samostatnost po celou dobu na starosti, nebo Ernest Denis, který spolu s Edvardem Benešem redigovali list La Nation Tchéque. Práce se opírá především o archivní prameny se zvláštním zřetelem na fond Redakce Československá samostatnost a La Nation Tchéque, který je uložen ve Vojenském historickém archivu. Tento fond obsahuje korespondenci obou redakcí, koncepty článků pro oba listy a další pomocné materiály, ze kterých se utvářel obsah obou listů. Obsah celého fondu je v práci postupně odhalován. V závěru práce je zpracována případová studie na téma propagandy československé věci v obsahu Československé samostatnosti na příkladu konkrétní události, kterou je Manifest českých spisovatelů z května 1917 a následující Prohlášení Českého svazu na Říšské radě.
|
|
| |
|
|
Československo v představách Edvarda Beneše na Pařížské mírové konferenci v letech 1918-1919
Samková, Marcela ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá proměnami podoby poválečného Československa na Pařížské mírové konferenci v letech 1918-1919 se zaměřením na osobnost ministra zahraničí E. Beneše a popisem či interpretací jeho představ, jež byly konfrontovány s realitou politických elit tehdejší doby a názory dobového tisku. Cílem diplomové práce je analýza Benešových snah v souvislosti s vytvářením poválečného Československa, jeho zahraničním ukotvením, mezinárodními garancemi a vazbami, jeho hranicemi a vztahy k sousedním státům apod., jejichž finální podobu sice známe, avšak nejsme již seznámeni s jejich alternativními proudy a představami, jež se nakonec na Pařížské mírové konferenci neprosadily.
|
|
|
Únor 1948 v prezidentské kanceláři
Trpišovská, Jana ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Úkolem této práce není znovu zmapovat pr b h událostí února roku 1948, ale zam it se na úlohu, kterou v celém mocenském zápase hrála Kancelá prezidenta republiky a prezident Edvard Beneš samotný - jaké pravomoci m l a jakých pák mohl použít k vy ešení nastalé vládní krize. Po stručném úvodu do situace, pro který je nutné se vrátit do doby po skončení druhé sv tové války, si p edstavíme prezidentskou kancelá s jejími odbory i osoby, které v ní pracovaly a pozd ji o únorových událostech vydaly sv dectví. Jedná se v první ad o prezidentova kanclé e Jaromíra Smutného, který krátký čas sloužil i Klementu Gottwaldovi a poté se mu poda ilo uprchnout do zahraničí. Jejich sv dectví bude porovnáno s dostupným sv dectvím dalších osobností politického života té doby. Své vzpomínky sepsali národní socialisté Hubert Ripka, Prokop Drtina a Ota Hora, deník si v té dob psal komunista Bed ich Rattinger, z Kancelá e prezidenta republiky podali sv dectví Jaromír Smutný, Miroslav Jirásek a František Škarvan, z dalších politických osobností stojí za zmínku i velvyslanec Eduard Táborský, švédská p ítelkyn manžel Benešových Amelie Posse-Brázdová či noviná Ferdinand Peroutka. Z archivních materiál bude využito písemností z prezidentova osobního archivu, zpravodajství ýeskoslovenské tiskové kancelá e, bezpečnostních...
|
|
|
Edvard Beneš: zahraniční politika druhého československého prezidenta a její vývoj v letech 1938-1945
Oraiqat, Jakub ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V předložené diplomové práci zkoumám zahraniční politiku Edvarda Beneše v letech 1938-1945. Zahraniční politika Československa je s Benešem úzce spojena, jelikož ji vedl nepřetržitě od roku 1918 až do roku 1948, nejprve z pozice ministra zahraničí a po roce 1935 z prezidentské funkce. Po Mnichovské dohodě však Beneš svou zahraniční politiku značně přehodnotil a z války vyšlo Československo v úzkém svazku se Sovětským svazem bez žádné protiváhy na Západě. Tento obrat, který později vyústil v transformaci Československa v sovětský satelit, je častým předmětem kritiky druhého československého prezidenta. Cílem této práce je analyzovat vývoj zahraniční politiky Beneše od roku 1938 až do roku 1945 a určit příčiny změny zahraničněpolitické orientace Československa. Soustředit se chci především na pozadí určování zahraniční politiky, jelikož Beneš přizpůsoboval své projevy těm, kterým měly být určeny. Dosáhnout toho chci především na základě výzkumu memoárů tehdejších aktérů a dalších dobových dokumentů. Interpretaci těchto pramenů pak budu konfrontovat se sekundární literaturou. V práci se mimo jiné snažím zjistit, zda lze využitím běžně dostupných pramenů dojít k novým a cenným poznatkům.
|
|
|
Edvard Beneš: zahraniční politika druhého československého prezidenta a její vývoj v letech 1938-1945
Oraiqat, Jakub ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V předložené diplomové práci zkoumám zahraniční politiku Edvarda Beneše v letech 1938-1945. Zahraniční politika Československa je s Benešem úzce spojena, jelikož ji vedl nepřetržitě od roku 1918 až do roku 1948, nejprve z pozice ministra zahraničí a po roce 1935 z prezidentské funkce. Po Mnichovské dohodě však Beneš svou zahraniční politiku značně přehodnotil a z války vyšlo Československo v úzkém svazku se Sovětským svazem bez žádné protiváhy na Západě. Tento obrat, který později vyústil v transformaci Československa v sovětský satelit, je častým předmětem kritiky druhého československého prezidenta. Cílem této práce je analyzovat vývoj zahraniční politiky Beneše od roku 1938 až do roku 1945 a určit příčiny změny zahraničněpolitické orientace Československa. Soustředit se chci především na pozadí určování zahraniční politiky, jelikož Beneš přizpůsoboval své projevy těm, kterým měly být určeny. Dosáhnout toho chci především na základě výzkumu memoárů tehdejších aktérů a dalších dobových dokumentů. Interpretaci těchto pramenů pak budu konfrontovat se sekundární literaturou. V práci se mimo jiné snažím zjistit, zda lze využitím běžně dostupných pramenů dojít k novým a cenným poznatkům.
|
|
|
Občané o odsunu a Benešových dekretech – říjen 2019
Spurný, Martin
V říjnovém reprezentativním šetření se CVVM SOÚ AV ČR věnovalo problematice poválečného odsunu sudetských Němců a tzv. Benešových dekretů, jež kromě jiného vytvořily právní rámec odsunu. Šetření konkrétně zjišťovalo, zda občané pokládají poválečný odsun sudetských Němců za spravedlivý, nebo nespravedlivý, zda by podle veřejnosti Benešovy dekrety měly platit i nadále, nebo zda by měly být zrušeny, a zda a jak ovlivňují vztahy s okolními zeměmi, tj. Německem, Rakouskem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem.
|
|
|
Edvard Beneš: zahraniční politika druhého československého prezidenta a její vývoj v letech 1938-1945
Oraiqat, Jakub ; Smetana, Vít (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V předložené diplomové práci zkoumám zahraniční politiku Edvarda Beneše v letech 1938-1945. Zahraniční politika Československa je s Benešem úzce spojena, jelikož ji vedl nepřetržitě od roku 1918 až do roku 1948, nejprve z pozice ministra zahraničí a po roce 1935 z prezidentské funkce. Po Mnichovské dohodě však Beneš svou zahraniční politiku značně přehodnotil a z války vyšlo Československo v úzkém svazku se Sovětským svazem bez žádné protiváhy na Západě. Tento obrat, který později vyústil v transformaci Československa v sovětský satelit, je častým předmětem kritiky druhého československého prezidenta. Cílem této práce je analyzovat vývoj zahraniční politiky Beneše od roku 1938 až do roku 1945 a určit příčiny změny zahraničněpolitické orientace Československa. Soustředit se chci především na pozadí určování zahraniční politiky, jelikož Beneš přizpůsoboval své projevy těm, kterým měly být určeny. Dosáhnout toho chci především na základě výzkumu memoárů tehdejších aktérů a dalších dobových dokumentů. Interpretaci těchto pramenů pak budu konfrontovat se sekundární literaturou. V práci se mimo jiné snažím zjistit, zda lze využitím běžně dostupných pramenů dojít k novým a cenným poznatkům.
|
host ::
RSS.